Jak se podvádí ve "sportu"

Našel jsem na internetu zprávu o tom, jak se dá vyhrát cyklistický závod aniž by byl ten cyklista nejlepší. Potom jsem našel na youtube o tom krátké video a popravdě to tak i vypadá zejména při tom druhém úniku do kopce na konci videa.

Pak má člověk ještě někomu fantit a být na někoho hrdý, když už to není o tréninku a schopnostech, ale o tom, který team je v přípravě o krok před ostatními a nebo kdo najde podpůrnou látku, která ještě není na seznamu zakázaných.

Přikládám odkaz

http://www.youtube.com/watch?v=G0NXGTKnwGY&NR=1

Pokud dokážeš dobře poradit, pomoci s problémem nebo jsi něco podobného zažil, pak dej svou radu.
Příspěvky se vkládají přes okno v dolní části obrazovky. Pokud tam okno není, pak je již diskuse uzavřena.

Kdysi jsem závodně střílel a celý můj úspěch a strašná spousta medailí byla jen o tom, že jsem zjistil, že když si přesně 20 minut před střelbou vezmu chleba se sádlem, tak se mi zklidní chvění rukou a střílím absolutně přesně jako profi sniper. Když jsem to nestihl odstřílet během dalších 20 minut, tak už se mi zase vždycky klepaly packy jak blbec.

Ostatní neměli chleba se sádlem, tak prostě nemohli vyhrát Štít vítězného února :))

Obávám se, že ten chleba se sádlem je ještě lepší než třeba amfetaminy. Je to holt spousta přírodní energie. Jinak se taky dá při střelbě stáhnout loket a zápěstí kšandou, ale nesmí se moc škrtit. Nejhorší je, když člověka při střelbách povalí na záda 10kJ remington...

Mám kamaráda, který mi říkal, že jeden jeho známý býval za druhé války v ruské armádě v jednotce Smerch. Tito vojáci před akcí fasovali sádlo a bílý chleba. Amfetaminy ale tuším taky. Balíčky se sádlem používal pro své vojáky za války i Wehrmacht.

L.C.: Jednotky smerš (Smierť Špionom) - Je o nich skvělá kniha "Vladimir Bogomolov - v srpnu čtyřiačtyřicátého - četl jsem to se zatajeným dechem).

Když jsem, jako dorostenec střílel, chodil na střelnici starší chlapík,
co za dvě hodiny vypálil třeba jen deset ran.
I když bylo vedro, navlíknul na sebe dlouhej, těžkej, koženej kabát a většinou jen mířil.
Když jsme se ho ptali, proč si ten kabát nesundá, povídal, že bez něj by se netrefil. Mysleli jsme, že se z nás dělá kozy,ale pak nám instruktor řekl :
dívejte, co dělá. Nějak si ten kabát přikleknul, nahrbil se, pak v něm byl, jako zabetonovanej a vůbec se nehnul.

Pak na to na nějaký soutěži přišli a dlouhý kabáty zakázali.

Blogger: na motivy té knížky mám doma stejnojmenný film. Kamarád mi ho přivezl z Moskvy, když tam byl. Má jen tu nevýhodu, že je komplet v Ruštině, takže z toho rozumím každé třetí slovo :).

L.C. : Film asi bude spíš akčňák, ale ta knížka byla hodně zajímavá .. člověk celkově pochopil atmosféru .. jinak je také dobré od Simonova "Živí a mrtví" ..

Blogger: právě že ani ne, spíše je to taková typická ruská filmová škola, kde je spousta prostoru pro vysvětlení a představení postav, děje a celkového pozadí a ta akce samotné tam moc není.