O mravencích a TVŮRCÍCH ..

"Většina lidí má logiku, symbolické myšlení a dovedou přemýšlet, ale nemají představivost, aby mohli z toho něco úplně nového utvořit. Končí moc brzo, nejdou o ten krok dál. I logika a myšlení se dá dost dobře naučit pokud není člověk úplněj debil. Jenže logika je ti bez představivosti k ničemu, končíš tak někde u IQ testů vysvětlováním toho, co vymysleli jiní a to víme, že je o ničem."


-----------


Já tomuhle říkám kreativita (nebo ji aspoň tak chápu .. ne jako modelování z hlíny :)))

Prostě podle mne jsou jen dvě "kvality" lidí ... mravenci a tvůrci. A podle mne se tím už roděj. Kdyby nebyli tvůrci, civilizace by se nehnula. Kdyby bylo mravenců málo a tvůrců moc, byly by taky problémy .. Lidstvo dělá pokrok a kolonizovalo Zemi protože je to optimálně navržený, že na jednoho "tvůrce" připadá sto a více mravenců .. a ještě tvůrci jsou mezi sebou také dost diferencovaní a těch opravdových je jen pár z miliónu.

Že jim vycházejí dobře IQ testy není jediné kritérium. Ty můžou vyjít skvěle i týpkovi, co si sám nezaváže tkaničky a za celý život nic nového nevymyslí. Jádro pudla je jinde. To podstatné je tvořivost, hravost, fantazie v kombinaci s představivostí a něčím, čemu se říká můza či osvícení. Myslím si, že to hodně souvisí se schopností pozorovat, chápat, získávat nad věcmi nadhled, chápat souvislosti.

A podle mne se to pozná už u dětí. Ti vyvolení jsou prostě jiní. I kdyby nechtěli.


Tahle společnost si hraje na to, že to vůbec nechápe.

Že jsme si všichni rovni :) že se všechno dá naučit :) .. že každej, kdo není debil a umí napodobovat, tak že je "inteligentní" .. a čím lépe napodobuje a snaží se, má víc disciplíny a flexibility, tím je to kvalitnější člověk :)

Ale o tom to přece vůbec není ..


Jsou lidé, kteří mají představivost, sny, vize, cíl, odvahu seznamovat mravence se svým pohledem na věc a nutit je měnit svět svou myšlenkou (Verne, Da Vinci, Einstein, atd) .. a těch je jen pár .. a pak je nesmírné množství lidí, kteří jsou nadutí, myslí si jak jsou pro společnost důležití, ale kdyby tu nebyli, tak se nestane vůbec nic a jejich místo bez problémů zastoupí kdokoliv jiný, kdo není úplný debil.

Smutné je, že se naše společnost snaží ty tvůrce zotročit a nadělat z nich mravence. A mravencům lepit nálepky že jsou vzor, hlavně že se snaží. Kdo udělá něco neočekávaného (i pozitivního) je v naší společnosti obvykle potrestán nebo přinejmenším velmi podezírán.

Všimněte si, jak má společnost ráda ty, kdo jsou předpokladatelní a kdo se chovají podle očekávání. A samičky ? Všechny se rozvádějí nebo rozcházejí z muži hlavně proto, že se nechovají tak, jak "by měli" (z toho jasně vyplývá, že skuteční tvůrci zůstávají svobodní a mají dost času i sil na své vynálezy - kdyby Einstein šukal do bezvědomí každý den, tak tu teorii nikdy dohromady nedá) To, co člověk zamlada vnímal jako tragédii, je ve skutečnosti dar.

Možná, že opravdový tvůrce se pozná podle toho, že tlaku společnopsti, svodům i rovnostářskému teroru mravenců, kteří nemají rádi ty lepší, že tomu všemu odolá a prosadí se i přes všechnu tu nepřízeň .. (klasický případ je AH) .. málokdo si uvědomuje, že od tvoření ke zkáze je vždycky jen krůček .. to podstatné je změna.

Podle mne musel být každý velký muž v historii především hravý snílek ..

Mravenci s disciplínou a bez představivosti jsou o ničem ..



Co se týká třeba některých "úspěchů" velkých mužů, tak moc dobře vím, že ono všechno je relativní a každý úspěch se může kdykoliv změnit v katastrofu .. a pak každý mravenec důležitě hodnotí, že to je přece jasné, že bylo zaděláno na malér od začátku a že "rozumný člověk" (mravenec bez invence) by ty chyby nikdy neudělal, protože by věci dělal "normálně". Ale už si nikdy nepřizná, že by také nikdy neudělal nic z toho, co udělal vizionář, takže by ani neměl šanci k fatálním neúspěchům, protože by vlastně nebylo co ztratit. Vždycky je v tom risk.


----


A vždycky je to o snu .. třeba já jsme si svůj současný život vysnil před 15 lety na procházkách v lese. Postupně, po kouskách až do nejmenších detailů. (sice dnes nic moc, ale ve srovnání s těma sračkama ve kterých jsem byl tehdy tak paráda) Je fakt, že když je ta vize opravdu pevná a jasná a mělo to kontury i detaily, tak že jsem si pak za tím šel ... někdy mi to přijde, že vůle a síla přání je to, co plní sny. Jak o tom člověk začne pochybovat, jde to k čertu .. ale tenhle mechanismus jsem zatím úplně nepochopil ..

Ono pro mne je třeba v programování ale i všude jinde mnohem snažší něco znova vynaleznout a vymyslet novej postup než se to naučit jak to vymysleli jiní a opakovat to po nich .. přijde mi to skoro jak by mne někdo mučil nebo znásilňoval, pokud mám něco dělat přesně podle mustru a nesmím se odchýlit a nesmím si hrát a je to znormovaný a už hotový ..

To je pak peklo ..

Pokud dokážeš dobře poradit, pomoci s problémem nebo jsi něco podobného zažil, pak dej svou radu.
Příspěvky se vkládají přes okno v dolní části obrazovky. Pokud tam okno není, pak je již diskuse uzavřena.

Mam dojem ze Einstein rekl kdysi neco ve smyslu ze kreativita je vice nez inteligence...ano je to tak. Na co nekoho kdo slozi sudoku za 5s, dulezity je autor proste myslenky sudoku:) Nicmene - na druhe strane si predstav ale svet kdy je v kazdem meste pouzivany zavit o jinem stoupani a prurezu viz tzv linuxova komunita :)

Blogger: Tak schválně. Napiš mu funkci na odstranění přebytečných mezer v textu. Musí odstranit všechny mezery na začátku a na konci textu, a jestliže se uvnitř textu na některém místě vyskytne více mezer pohromadě, musí je zkrátit na jednu. Jinými slovy: Z řetězce " a b c d " musí vrátit "a b c d".

Podle nově publikovaných výzkumů prý Einstein trpěl lehčí formou autismu tzv. Aspergerovým syndromem. Tento syndom byl také dedukován u řady významných osobností (velmi často z oblasti vědy).
Syndrom se objevuje častěji u mužů než u žen v poměru přibližně 8:1. Tady se tedy vlastně nabízí vysvětlení proč je více geniálních mužů než žen:-)Je to dáno geneticky a nedá se na tom nic změnit:-) (ale to berte s rezervou:-)

"Lidé s Aspergerovým syndromem se většinou odmítají léčit ()no, naštěstí, jinak by svět přišel o úžasné velikány a objevy, bez kterých bychom dnes byli úplně někde jinde(), protože vnímají svět velmi odlišně od ostatních a považují se za přínos pro společnost, dokonce i lidstvo jako takové. Mají pocit, že jsou něco víc (což myšlením vlastně částečně i jsou) a chtějí konat velké věci. Nejsou společností vyloučení, odlučují se sami, protože je společnost nezajímá. Více je zajímá, co si myslí o sobě sami, než co si o nich myslí druzí. Dávají rovněž těžko najevo svoje pocity, mají větší slovní zásobu, dosti často opakují jeden výraz, (případně intonaci, tón ap.), jsou dosti uzavření a během dospívání se jim nemění osobnost. Většinou jim záleží jen na několika lidech a k ostatním se chovají arogantně popř. povýšeně atd."

Petr : S tímhle problém nemám. Otrimuje se to zleva i zprava a pak se to projede na opakování, to mám za 10 minut. Ale k čemu to ?

Já jenom, že jsi říkal, že vždycky raději sám znovu vynalézáš to, co už je dávno hotové, než abys opisoval postupy jiných. P.S. Takový QuickSort prý běžel už na ENIACu ...

Petr: alrogitmus zde:

string trim_spaces(string input) {

string output = "";
char c;
int p = 0;

while (p * input.length) {
c = input.at(p);

if (c == ' ') {
int l = p;
while (l * input.length && input.at(l) == ' ') {
l++;
}

if (l == input.length || p == 0) p = l;
else {
output.append(' ');
p = l;
}
} else {
output.append(c);
p++;
}
}

return output;
}

Zkuste někdo navrhnout něco rychlejšího :) Bereme v úvahu že funkce "at" a "length" mají nějakou konstatní jednotkovou výpočetní náročnost.

Petr: Jenže tohle už jsem si vynaleznul. Oseknout zleva i zprava je funkce trimleft a trimright, takže je blbost to řešit ve smyčce, ale ten zbytek obvykle programuju a mé procesy se ničemu nepodobaj :)

Nicméně ten článek byl trošku hlubší než jen o tomhle ..

procedure petr(var x: string);
var a : string
i,k : integer;
begin
a:='';
x:=trim(x);
k:=0;
for i:=1 to length(x) do
begin
if x[i]=' ' then
begin
if k=0 then a:=a+x[i];
k:=1;
end
else
begin
a:=a+x[i];
k:=0;
end;
end;
result:=a;
end;

Snad tam nemám chybu :)

Oprava: while (p * input.length) má být while (p MENŠÍ NEŽ input.length)
a int l = p; by mělo být l = p + 1 ať to neprojíždí tu jednu mezeru zbytečně

Blogger: problém je v tom, že ta funkce "trim" v tomhle případě představuje nějakou elementární logiku, která nemá jednotkovou výpočetní náročnost. Navíc tam je poměrně "náročná" režie, kdy to musí vytvořit nový string a vrátit. Ta funkce trim by měla být nějak zakomponovaná v tom vlastním algoritmu kde se prochází znak po znaku, aby to bylo efektivní.

K článku: myslím, že každý se rodí jako běžný emocionálně závislý mravenec, který dělá to, co je mu přikázáno. Aby se stal tvůrčím, je paradoxně třeba nějakého handicapu, které ho distancují od běžného života a mravenec si uvědomí, že jednak musí reálně přemýšlet, aby přežil a pak, pokud přijde na to, že není nikterak závislý na ostatních mravencích, tak získá značný časový kapitál, jehož využití je vždy investicí protože nehodlá plýtvat časem na udržení koexistence s ostatními mravenci. Může jít o zdravotní postižení, existenční problémy, psychické problémy atd. Nově vzniklý tvůrčí mravenec si musí dát pozor, aby příliš nevyčníval a splynul s okolím, kde jsi jsou všichni rovni. Jakékoliv náznaky výrazných rozdílů v lepším případě zapřičiní desocializaci a nezájem ve sféře běžných mravenců, v horším případě se všichni mravenci vrhnou na tvůrčího mravence a zadusí ho.

Mít "tvůrce" a "mravence" je podle mě archetypální model jakéhokoliv živočišného společenství, lidi nevyjímaje. Jde o jakýsi ideální stav, který platí v živočišné říši beze zbytku, zatímco u lidí je poněkud deformován (a dnes je to již dovedeno úplně do absurdna). Paradoxní je, že by v tomto uspořádání byli nejšťastnější právě ti "mravenci", ovšem vynález rovnosti na ně naložil nadměrné břemeno, a dal jim stejné právo rozhodovat. Ona ta implementovaná rovnost vypadá dost líbivě, nicméně právě tohle je podle mě hlavní příčinou současného morálního marasmu a degenerace lidské rasy (zejména té bílé). Chybí vůdci, pozitivní vzory, hnací motor - vše takové (tzn. i nehodící se do škatulky, normálu) je nemilosrdně ubito již v zárodku.. Třeba se tak jako i dříve v historii najde někdo, kdo opět pozvedne pomyslný prapor.

Tak kdyz uz se tady tak horlive programuje, taky si prihodim v reakci na Mateora.

string trim( string& input )
{
vector*int* b(input.length());
int n = 0;
bool p = true;

// prvni pruchod (zjisti vyhovujici pismena)
for ( int i = 0; i * input.length(); ++i )
{
bool space = (input[i] == ' ');
if ( !p || !space ) {
b[n++] = i;
p = space;
}
}

// odstrani mezery na konci
while ( n * 0 && input[b[n-1]] == ' ' )
--n;

// druhy pruchod (prekopiruje)
string output(n, '\0');
for ( int i = 0; i * n; ++i )
output[i] = input[b[i]];

return output;
}

Proc je to delany na dva pruchody? Problem je ve funkci append() (potazmo pascalovskymu x:=x+znak, ktera ma v pripade implementace retezce jako klasickyho pole linearni slozitost, cili algoritmus ma v nejhorsim pripade slozitost kvadratickou. V pripade spojovanyho seznamu zas neplati konst. slozitost operatoru nahodnyho pristupu at(). Urcite to jde nejak skoubit, me napadly jako prvni dva pruchody... Jinak zbyla myslenka algoritmu se tu opakuje uz potreti. Pro kratky retezce typu " a b c d " je moje reseni urcite horsi a pomalejsi, pro obsahlejsi texty bude diky linearni asymptoticky slozitosti naopak rychlejsi.

Hromadka: pravda, append je šílenost. Upravil bych to teda asi ještě tak, že výstup by byl nějaké new char[input.length + 1] a inkrementujícího ukazatele vkládal znaky a na konci šlehnul \0. + možná ještě na konec přidat nějaký ořez, co by udělal z výstupu string s přesnou délkou. Výpočetní náročnost by byla asi nějak podobná.

Mateor : to s tím handicapem, který funguje v dětství jako výhybka je to zajímavá myšlenka .. možná i pravdivá .. ale je to zvláštní .. že by každý mravenec měl na to být tvůrčí a jedinečný, jen většina nemá motivaci ani důvod postavit se mimo stádo ?

Tak sledujte můj algoritmus (přepsaný do pascalu, pro jednoduchost)

function despace(var txt:string):string;
var flg1,flg2:boolean;
i:integer;
fin:string;
begin
fin:="";
flg1:=false;
flg2:=false;
for i:=1 to (length(txt)-1) do begin
if(txt[i]=" ") then flg2:=false
else begin
flg1:=true;
flg2:=true;
end;
if((flg1=true) and ((flg2=true) or (txt[i+1]**" "))) then fin:=fin+txt[i];
end;
if(txt[i+1]**" ") then fin:=fin+txt[i+1];
despace:=fin;
end;

Vstupní string je procházen po znacích jediným cyklem, odstranění přebytečných mezer se děje prostřednictvím dvou flagů. Flag 1 určuje, jestli se ve vstupním stringu JIŽ NĚKDY vyskytl znak různý od mezery, zatímco Flag 2 určuje, jestli aktuální znak je, nebo není mezera.
Dokud se Flag 1 nezmění, nenačítá se tudíž do cílového stringu nic (=odstranění případných mezer na začátku). Po změně Flagu 1 se aktuální znak do cílového stringu načte tehdy, když:
- aktuální znak NENÍ mezera
NEBO
- aktuální znak JE mezera A ZÁROVEŇ znak za ním NENÍ mezera.

Takže to máme suma sumárum logický vzorec A and (B or (B' and C)), kde
A = "již někdy byl znak různý od mezery"
B = "aktuální znak není mezera"
C = "znak následující za aktuálním znakem není mezera".

Tento vzorec se dá zjednodušit na A and (B or C).
Je-li splněno, načte se aktuální znak do cílového stringu.

Z logiky věci vyplývá, že tento postup řeší i přebytečné mezery na konci vstupního stringu, kromě úplně posledního znaku. Protože se uvnitř cyklu pracuje se "znakem následujícím za aktuálním znakem" (a používá se index txt[i+1]), nemůže řídící proměnná i dosáhnout hodnoty length(txt). Proto je cyklus prováděn jen do předposledního znaku a poslední znak se řeší analogickým způsobem separátně ve 3. řádku od konce.

Teď jsem sekal na zahradě trávu, a sledoval interakci strunové sekačky a mraveništěm. Ty mravenci se asi strašně divili, teda ty co nevodlítli.To by chtělo vyzkoušet něco podobnýho na paneláku, plným programátorů v Pascalu.....

K životu společnosti jsou potřební tvůrci i mravenci. Je to vzájemně prospěšná symbioza. Tvůrci věc vymyslí, mravenci v dostatečném množství (aby zbylo dost pro mravence i tvůrce) vyrobí, dodají, prodají a všichni jsou spokojeni. Každý mravenec, aby byl v práci spokojen, v ní musí najít také něco tvůrčího, něco vylepšovat, aby pro něj práce nebyla ubíjející nuda. Na každé práci se hodně tvůrčího potenciálu najde. Takový Ferda Mravenec, to byl pojem. Mravenci jsou užiteční, tak by se měli mít na světě taky dobře. Dělat mravenčí práci není žádná urážka. Vždy musí být dělána zodpovědně a často na ní závisí lidské životy.

Tvůrců je málo. Posouvají společnost vpřed a otevírají před ní nové obzory a možnosti. Mají větší cenu než diamanty (ty už se dnes stejně dělají uměle a prodejci jen hledaj hejly) a je tragédie, když tvůrce nemůže kvůli špatným okolnostem naplnit potenciál svého života. Je velký hřích společnosti, že je nedokáže rozpoznat včas a místo, aby je podporovala v rozvoji, je nutí dělat mravenčí práci. Opravdovým tvůrcům ale trocha mravenčí práce neuškodí, naopak začnou vymýšlet, kterak mravencům práci usnadnit. Práce u pásu by ale tvůrčího ducha v nich dokázala zabít. Pro mravence je dělat práci tvůrce děsnej stres a beznaděj, pro tvůrce dělat pouze práci mravence jsou polámaná křídla a nenávist. Práce u pásu je ubíjející i pro mravence, měly by ji proto dělat stroje. Je škoda, aby živý tvor dělal práci, kterou zvládne stroj lépe. Je to mrhání živým potenciálem.

Všichni jsme tvůrci... svého Životního Příběhu. Každý se ho snaží psát jak umí, neví, kdy mu dojde náplň v propisce - dobrá knížka (příběh) často nebývá veselá ani dlouhá. Někdy je život drama, hlavně, když je o čem psát.

Pánové-to je vedro a nuda.Marně se snažím vymyslet téma nějaké diskuze a tak jsem se kouknul na tohle programátorské okénko.Naprosto tomu nerozumím-mé znalosti jsou 0.To by jste nevěřili,jak to vypadá jinak když-neví někdo vůbec nic-nebo když někdo neví sice nic ale bez toho vůbec.Připomíná mi to zážitek,kdy moje sestřenice přijela ze Španělska s nějakým Španělem a šli jsme na pivo.Já umím trochu německy-fakt trochu ale když jsem seděl se skopčákama v hospodě-nějak jsem se vždycky domluvil pomocí lámaných slov a efektních gest.Ale s tím Španělem prostě nic.Když člověk umí jediné slovo (maňána) tak si ani sebeparádnějšíma gestama a sebevětším množstvím piv moc nepokecá.
Teď koukám na zprávy a vidím,že Češi tvoří 70-80% návštěvníků německých koupališť zatímco domácí stánky vodních radovánek hlásí bankroty.Celkem překvapivé.....Jak se časy mění.Před 10 lety jezdili Němci sem-dneska jezdíme my tam...Čeho se asi ještě dočkáme?

Jen když jsme u toho programování, tak je krásně vidět ten rozdíl, když si povídají chlapi od toho když si povídají ženské. I když si to třeba nepřiznáme, stejně jsme do těch svých oborů zažraní a zajímaj nás a není to pro nás jen zdroj peněz nebo póza.

Ještě nikdy jsem neviděl ani neslyšel ženské (inženýrky, grafičky, ekonomky, v podstatě z jakéhokoliv oboru), že by ve volném čase klábosily a při tom hledaly týmově nejfektivnější řešení týkající se toho co vystudovaly. V práci papouškují, ve volném čase řeší vztahy, šukání a pomluvy.

Neustále znovu a znovu se mi vybavuje zemědělská tvář mladé slovenky z pořadu "Rychlý prachy", kde s ejí týpek zeptal co studuje a ona ůarchitekturu" a on "Chtěla bys jednou něco velkýho postavit ?" a ona "To neviem, ja som v druhom ročníke" a tak jí nabídnul aspoń svýho ptáka, ať mu ho postaví ..

Tak to asi v kostce vystihuje obvyklý zájem dam o jejich obor ..

------

Jinak Oglivy s tím mraveništěm skvělej experiment :) .. já bych se spíš zaměřil ny ty, který odlítli :)) Co si asi tak můžou myslet a za jak dlouho se vrátili k torzu mraveniště. Když jsme byl malej, tak mne děsně bavilo do mraveniště šťárat klacíkem a pak sledovat evakuaci kukel. To je totiž naprostá paráda.

Já chcípám vedrem, už se nsdá ani pít, ani jíst, ani nic.

Teď mně nasrala jedna paní z úřadu, či spíš celej spolek, tak jsem napsal dopis, spravedlivě rozhořčenej, ale jedna duševně zdravá osoba mi to rozmluvila, abych to neposílal, tak se rozdělím aspoň tady.

Pravda, že jsem trochu ulít.








Věc: Návrh. V......dne července třináctého, roku dva tisíce deset.

Pro objasnění situace stručný popis:

Jmenuji se ..... ...... a jsem spoluvlastníkem se svou manželkou .... domu číslo popisné sedmnáct v ulici Na Prstýnku.

Shodou okolností sousední pozemek, kde majitelé vymřeli po meči i po přeslici, dnes nemá žádného konkrétního majitele a patří státu.
Zvláště rozbujelá flóra na tomto pozemku je to, co moji nemocnou manželku vyloženě trápí.

Polovina pozemku našeho jest stíněna hustým porostem, jenž nemá žádné faktické ceny ani užitné hodnoty. Opravdu je to plevel.

Zvlášť západní sluníčko je starším lidem příjemné, ale to je nám díky té džungli, s níž sousedíme, pravděpodobně navěky ve ...... odepřeno.
Mně osobně je to jedno, já dokážu žít i v džungli, ale ženská si stěžuje, že na západní straně neroste v létě ani tráva, neb kořeny plevelných stromů, co korunami přesahují až pět metrů nad náš pozemek, zcela vycucnou zemní vláhu . Konkrétně Akát, Javor , Černý bez, Bříza.
Tak na tomhle dřevu si stát zakládá?
Ale jděte!
Mě se zdá, že každý člověk, který má nějakou funkci, trpí traumatem vlastních rozhodnutí , protože neví, kdo to proti němu v budoucnu použije.
U žen je to zvláště markantní.

Jednal jsem osobně s paní ....... z úřadu pro správu pozemků patřících státu, dohoda s ní byla vcelku rozumná, že na svoje náklady vykácím stromy, co přesahují na náš pozemek, a obtěžují každoročním spadem listí.
Podotýkám, že to byla Bříza, Akát, keře vzrostlého Javoru, který ve velkém větru shodil cihly ze štítu stodoly. Ani jeden ušlechtilý, neřkuli užitečný strom.

Dnes tu opět byla paní ......., hledala stromy, podle informací z obecního úřadu pokácené na opačném konci pozemku, tam je netknutá džungle dál.
To je zajímavé, jak se dezinformace šíří, či spíše se někdo mýlí, nechci ani pomyslet, že je to cílený záměr a někomu to slouží.

Tady nejde o nic jiného, než o jakousi automatickou perzekuci, prosazení moci z titulu funkce, jak se mi zdálo, když mně navštívila jakási žena, která se ani nepředstavila, a jala se kázat mi o morálce. Zdálo se, že prioritou této paní je ochrana všech státních, zdevastovaných a zarostlých pozemků před obyvatelstvem.
( domyslel jsem se, že to byla starostka zdejší obce Všejany, paní .... ....), první co ji zajímalo, že břízou se dobře topí.
Zde už vzniklo podezření, že by se mohl ovčan obohatit, vidouce hromádku klacků a nařezaných polen.

Samozřejmě náklady v potaz nikdo nebere, zpracování dřeva je náročná činnost, jak na peníze, tak na fyzickou kondici.
Šest hodin jsem to dřevo řezal, dvanáct hodin snášel a zpracovával větve v půjčeném drtiči, celkově ta hromádka podřadného dřeva se asi třikrát tak prodraží, než bych zakoupil již dřevo kvalitní, hotové, z lesa. Doteď mně to stálo dva tisíce korun.
Jsem nemocný člověk a udělal jsem velikou chybu, že jsem se v této věci vůbec angažoval.
Akci tedy s konečnou platností ruším .

Aby nevznikly pochybnosti, ať už jakého koliv druhu,

NAVRHUJI, aby si paní starostka všechny polínka , též hromadu mokrých nadrcených větví jakož i další odpad, jež na dvoře skladuji nechala odvézt, zaprotokolovat, zvážit a změřit, a pojmout do majetku svého, či obce, nechala vyhodnotit škody mou činností napáchané, k nimž se postavím čelem a třeba tam znovu vysázím novou džungli, případně to budu splácet.
Věřím, že na sankce proti vlastnímu obyvatelstvu je stát dobře vyzbrojen.

Náklady na moji práci i čas pokládám za zmařené, proto nehodlám nikoho v tomto směru obtěžovat.

Je smutné, že již ani na vsi není mezi lidmi vstřícnost a zájem si pomáhat,
nu což, nechme tak, byla zmařena první a poslední možnost dohody, na feministickou
zvůli nemám žaludek.

Veškeré další aktivity ohledně popsaného případu ponechávám na vás, ženách, paní ......, paní ....... ze státního úřadu a paní ......., co starostuje zdejší obci, jistě něco“ plodného“ vymyslíte.
Z tohohle vlaku já vyskakuju.
Dále budu komunikovat již jen s muži.

K obci .......jsem si chvála bohu žádné pouto nevytvořil, celkově mám pocit, že o slušné občany zde není zájem, náš dům tedy nabídneme k prodeji rozvětvené romské, či albánské komunitě a budeme hledat štěstí jinde.

S pozdravem
...........

Petr: celkem zajímavé vidět, jak každý člověk má trochu jiné myšlení. To tvoje řešení má hodně obstrukcí. Reálně není potřeba kontrolovat v každé iteraci tak složitou podmínku a nastavovat dvě proměnné. Navíc to opět používá string append.

Blogger: určitě to bude jeden z mnoha možných faktorů. Napadlo mě to po odchodu od jedné nejmenované dr. kdy jsem se dozvěděl, že zdravý člověk jedná spontáně a emotivně a ten kdo nad svým jednáním příliš přemýšlí, je manipulátor. Asociální činnost (tj jakékoli jednání v přehnané míře, jehož výsledek nemusí nutně přinést interakci s lidmi) je zhoubná a takové jednání by se mělo léčit. Teda alespoň jsem to tak zatím pochopil.

Mateor: jasně, budu se léčit.

To Bloger: Pokud by se zdálo užitečné, uvažovat o tomto experimentu v podstatě filozoficky, tak bylo zejména zajímavé sledovat, jak postupně mizí patra. Nechci zde kopírovat Čapka s jeho hmyzem, ale jednou jsem v létě sledoval činnost mravenců. Pokud postupujete systematicky tak zjistíte, že je nutný takzvaný "blízkohled", to je v podstatě dalekohled s dlouhým ohniskem. Tak jsem to v laborce upravil, připevnil na křeslo, zaostřil, a od rána od půl páté, kdy začínají vylézat, to sledoval. Nejprve jsem sledoval jednoho, co vláčel nějakou zlomekou sitrku, nebo co. Bylo to, jako byste stěhoval na zádech sám nějakou fošnu tak čtyři metry. Ten idiot ji táhl nejdřív od mraveniště, pak k mraveništi, snad na obě strany klikatě tak metr, a pak se na ni snad když konečně zjisti, že je to moc velký a moc těžký vykašlal. Pak jsem chtěl pozorovat skupinu. Zkoušel jsem označení tečkou emailem injekční jehlou na zadku, ale vždycky když se mi podařilo to pod mikroskopem udělat, tak ho ty ostatní sežrali. Nakonec jsem dostal hlad, a protože už bylo horko, tak jsem si přines z lednice zmrzlinu, a protože jsem škrt, udělal asi tři kapičky tak půl centimetru. Ostatní jsem sežral. Většina mravenců se vystrala na práci, a skočila na kapičky, ve kterých se nakonec vlivem povrchového napětí utopila. Ty kapičky byly těma mravencem olepený ze všech stran. Připadalo mi, že se nedovedou poučit. Na základě tohoto triviálního a krátkého pozorování si nedovedu představil, jak může takovou dobu existovat jejich zdánlivě přísně organizovaná komunita. Pokud se podívám okolo sebe, vidím v podstatě totéž. Nahodilý bordel. Nevím, zdali je dobré a nebo špatné, že mravenci se zřejmě ještě taky klasicky vzálemně neokrádají....

to Ogilvy : Já zase rád sleduji na zahradě každoročně motýly, kteří pravidelně přilétávají, když končí sezóna hrušek máslovek, opíjet se nakvašenou, přezrálou šťávou z těchto plodů. Když svůj srolovaný sosáček roztočí a zapíchnou do měkké hrušky, nevidí, neslyší. To se to pozoruje.

Co nechápu, to jsou mouchy masařky. Když nějaká omylem vletí dveřmi do baráku, nedokáže trefit ven. Bouchá hlavou o okno či zeď (div, že si ji neurazí), místo aby vyletěla stejnou cestou, jak přišla. Panikářka. Jak s takovým IQ může přežít ve volné přírodě? Holt záhada. Jelikož nemám čas čekat až se posadí (koneckonců zabít ji nechci, když nemusím), tak ji posunuji jemnými, golfovými šťouchy plácačkou ve vzduchu požadovaným směrem. Většinou to po několika pokusech vyjde. Pokud nepřiletí moucha druhá.

Yxc : Tak to je hezký :)))

Já osobně pokud narazím na úřadě na chlapa, tak s ním jednám na rovinu a kupodivu to jde ... jakmile je tam ženská, tak narovinu to nejde ani náhodou furt v tom hledaj nějakej podraz nebo něco co jsem neřekl.

Ono to vychází z komunikace žen, ony žijí v náznacích, nechápou, že někdo by mohl myslet vážně to co říká i to dodržet, věděj, že mu musej dát hádanku a pak ho kontrolovat a nutit udělat co ony myslely ale neřekly to.

Takže zkrátka s ženskou se nedá jednat a když má funkci, tak je to neštěstí .. posraná až za ušima, aby na ni někdo něco neměl, hysterická, přehazuje rozhodování na druhý a nikdy nepřijme odpovědnost a v životě jsem neviděl ženskou co má funkci, že by dokázala nad něčím mávnout rukou (u chlapů to vídám běžně) .. prostě s ženskejma na úřadech se nedá, podle mne to nejsou lidi, ale porouchaný roboti ..

Takže jediný co jsem vyzkoušel že na ně funguje je mateřskej pud .. už ve dveřích tvrdím, že jsem dislektik, že mám z formulářů hrůzu, že je skvělý, že je tam ONA a že určitě bude mít pochopení pro to peklo co mám při vyplňování papírů, kdy běžně zkazím deset lejster za sebou, protože mi přetejkaj a splývaj kolonky a moc to nechápu ..

Tak bábu donutím aby všechny lejstra vyplnila za mne .. když mi nevěří tak před ní tři zkazím, jsem nervózní jak pes a lísám se o pohlazení .. nakonec jí polichotím, dostanu všechno co chci, ona je šťastná, jaký je sluníčkový člověk a jak pomohla potřebnému a já ze sebe dělám debila až ke dveřím, za nimi zajásám a mám radost, že místo aby buzerovali oni mne, tak jsem zaměstnal já je.

Pochopil jsem totiž romskou menšinu i vietnamce i všechny ostatní vysírky a chytráky. Ono na úřadě jde o to, že všichni úředníci chtějí mít papír a v něm podpis a všechno v pořádku. Od toho jsou placeni. Slušného člověka buzerujou, protože ten to zvládne vypnit a podepsat sám .. jakmile se člověk ukáže být debilem, který to nezvládne, tak mají problém oni .. zvláště, když vás pošlou do prdele a vy chcete jejich nadřízeného, že potřebujete od někoho pomoct, když oni nejsou ochotní, tak je tu snad někdo jinej ..

Prostě musí se to postavit úplně obráceně a funguje to.

Nicméně, být tam chlap, tak je to 10x rychlejší a všechno jasnější a nedělají se hovadiny .. ale to je prostě jiná věc, kde by všechny ty slepice, co vystudovaly a nechtěj dělat, měly být než na úřadech a brát peníze z toho, co my pracující muži odevzdáme státu, že ??

Já bych je nahnal ke kravám a pást husy ..

To by se ušetřilo panečku !!

No nic ..

S křížkem po funuse...

std::string trim(const std::string &input)
{
std::string result;

for (unsigned i = 0, last = ' '; i * input.size(); last = input[i++])
if (input[i] != ' ' || last != ' ')
result += input[i];

if (result.size() && result.back() == ' ')
result.resize(result.size() - 1);

return result;
}

To Yxc: S tím domem, prodaném cikánské či albánské rozvětvené komunitě: Na tohle dojel socialistický režisér Ditl, známý z mnoha televizních seriálů: Jednou se ve své vile divil, co to vyvádějí u sousedů. Už přej byly dvě hodiny v noci, a hlasitá hudba, řev, kouř s ohně, pak nějaký výkřik jako by nekoho zabíjeli...To ještě netušil ,jaké dostal sousedy. Taky, cikánská rodina, která ještě jezdila po nějakých menšinových hudebních festivalech. Nepořídil s nimi nikdo nic, ani národní výbor, ani policajti. Prostě, za půl roku z nich dostal infarkt.../ pokud se chcete někomu pomstít, tento druh pomsty je báječný.../.

* Blogger
* Já osobně pokud narazím na úřadě na chlapa,
* tak s ním jednám na rovinu a kupodivu to jde

Nedávno jsem vyřizoval kolaudaci malé přístavby k baráku. Co jeden den na katastrálním úřadě nešlo (protože máničce ještě scházelo prý povinné lejstro, že obec souhlasí, že si přístavbu přihlásím na katastru!!! - vůbec jí nedocházelo, že obec se přece vyjadřovala už ke stavebnímu povolení), to o týden později s chlapem šlo bez problémů (pro máničkou požadované lejstro na obec jsem nešel, to by na mě starosta koukal jak na debila, co chci za nesmysl).

* Blogger
* s ženskou se nedá jednat a když má funkci, tak je to neštěstí
* .. posraná až za ušima

V současném zaměstnání (polostátní organizace) došlo cca před rokem k výměně ředitele za ředitelku. Ona se na to místo vyloženě cpala. No a teď se plouží chodbama jak mátoha. Jednou jsem se (omylem) vyskytl u toho jejího ploužení a polohlasně si mumlala "proboha ...". Mi to přijde, že si ukousla víc, než teď může sežrat.

* Yxc

Něco o kácení stromů.

K malému pozemku kolem baráku se mi podařilo přikoupit mnohem větší sousední pozemek. Také byl plný keřů i dost velkých stromů. Obrovskou lípu hned za barákem jsem s bratrem a otcem dost zakrátil - obří větve stromu přestaly ohrožovat přístavbu, ale obdržel jsem pokutičku 1800 kč (udavačská svině soused). Pak jsem se pokoušel vyřídit povolení na skácení dalších stromů, ale povolili mi jen dva (jeden co byl sežehlý od dávného úderu blesku, druhý hodně nakloněný). Tak jsem při kácení těch dvou vzal ještě další tři. S likvidací keřů není problém (to se smí), ale nechal jsem křoví na straně přivrácené k onomu udavačskému sousedovi (aby měl stížený výhled a neviděl, co zase likviduju) a postupně mizí velké stromy rychlostí 1 strom/rok. A už mi (po 10 letech vlastnictví toho pozemku) zbývá jen jeden obr. Na pokutičkách jsem zatím zaplatil jen těch 1800 kč.

Je to sice taková partizánština, ale co jiného mi zbývá, když na úřadech sedí zelení takyochránci. Jim je jedno, že pod 20 metrovými lípamy nic na záhonech neroste. Ale kafrat do toho, co si dělám na své vlastní zahradě, na to by je užil.

Musím si zkontrolovat, jestli nemám někde na těle tajně umístěnou mikrotečku jako Ogilvyho mravenci. Dost by to vysvětlovalo. Sichr je sichr. Doporučuji Vám prohlédnout se také. :-) Jedu pod stan, mějte se.

To Nemo: ..., ještě k těm mravencům: Možná že jsem viděl jen blbnutí mravenčího proleteriátu. Vykopat královnu by bylo jistě zajímavější. Prej královna vznikne, když mravenčí dělnice krmí ty největší larvy hodně, a ty co zanedbávají, z těch se stanou další dělnice. Vylíhlé královny se pak porvou, a ta nejsilnější ty ostatní sežere, nechá se pak oplodnit mravenci, čímž se cyklus zopakuje. Bylo by zajímavý, vytáhnout teďko v těch horkách třeba Škromacha z audiny, opřít mu brokovnici o břicho, a zkusit, jestli by se taky nechtěl rvát, a nebo jestli by aspoň nevylít, jao ta královna. Vsadím se ale, že by jen zanechával na vozovce stopy svého sádla. Mravenčí královny, i když jsou prej pěkně velký, asi ještě i za takovou dobu nejsou tak "socialisticky rostlé", aby všechno kolem mastily...

S.Ogilvy: já bych řekl, že Škromach a ostatní političtí filutové by za sebou na vozovce nezanechávali jen sádlo.

To s tím "zanecháváním sádla na vozovce" jsem jednou zažil, když mi zloději chodili na zahradu v noci na jabka. Umístil jsem do koruny dva dělobuchy, natáhl dráty, a nechal přistavený žebřík. V noci, když jsem slyšel šumot, jak stoupá po žebříku do stromu, nechal jsem ho až vylezl do poloviny, a pak jsem stisknul tlačítko. Byl to solidní flash v papundeklu, omotanej poctivě třikrát přes sebe plastovým špagátem, a rána to byla, až mi i nahoře zalehly uši. Ten man sjel po žebříku jako blesk, přeskočil plot, a zmizel ve tmě. Ráno jsem jen zametal hnědou cestičku. Doufám, že se chudák nemusel nechat cévkovat. Podle stop, které zanechal jsem odhadnul, že to měl i v botech...

Ogilvy, to musel bejt nádhernej pocit, já se jenom tetelím, až ke mně přijde nějakej lapka, co myslí, že mně přechytračí, tak si ho nechám, nejdřív svázanýho se zalepenou držkou dva dny v montážní jámě ve tmě, budem tady spolu, ale já navrchu,
no a pak se uvidí.
Mohl by se v něm pak probudit stockholmskej syndrom a mohl by u mně grátis za jídlo dělat.

To jsou strašně hrubé způsoby. Nejlepší horor je, když si dva přívětivě povídají u vína kouží doutníky, a k tomu hraje vážná hudba..../ jediné ekonomické z toho co jste napsal je to: bušit grátis za jídlo. Svazovat někoho, a zalepovat mu ústa a ještě k tomu dva dny čekat, to je zbytečný výdej energie./.

Ogilvy, kdybych si s nějakým hajzlem měl povídat u vína, doutníku a vážné hudby,
tak to nebudu já, kdo bude mít vzadu na hlavě připevněnou výbušninu, a nebudu připoutanej v improvizovaným elektrickým křesle.

Ty elektrický křesla bych zavrhl, zvláště protože již T.A.Edison, vynálezce poprav elektrickým proudem, popisoval případy, kdy gangstera, připoutaného do křesla, napájeli z 5000V dynama, a vždycky když odpojili proud, gangster přestal kouřit, a začal jim zase nadávat. Co se týče výbušniny k hlavě, asi jste neviděl, co to všechno zacáká, a tak nezbejvá, než kulička rtuti do číše, případně silonovej vlas z koberce do doutníku. Ale nechodit během rozmluvy na klozet, protože ten desperád by to tušil, a jistě by Vám ten doutník i to víno vyměnil...

Ogilvy, tyhle srandy mám za sebou.

znal jsem kdy si debilního jezeďáka, co jezdil s hovnocucem a všude a všechno krad, jako straka.
Taky byl dobytek lakomej, až hrůza.

Jednou jsme takhle hráli nohec a potom jsme na terase měli přichystaný občerstvení, obložený tác, metr dvacet dlouhej, můj výrobek( myslím to na tom tácu).
Tenhle dobytek se sám pozval a půlku nám toho sežral.
Tak mu říkám: Vendo, chutná ti? Nechceš to něčím spláchnout? Já ti koupím pivo!

Zmrdovi se prasečí očička rozzářily.
Vrazil jsem doněj piva tři, do každýho velkou vodku.

To prase už nemohlo nic, tak se naklonil, všechno to ze sebe vyblil a pak si v tom ustlal.
Nechali jsme ho trošku rozležet a nasáknout, pak kámoš došel pro dvoukolák, hodil do něj otýpku slámy, aby mu to nesmrdělo, pak jsme prase naložili, a co nejdelší cestou ho vezli k domovu. Všude jsme se zastavili, aby si ho lidi mohli prohlídnout, taky fotečky byly a druhej den ráno už visely v konzumu za výlohou.

Myslíte, že se to hovado aspoň zastydělo?
Kdepak. potom všude vykládal, jak se zadarmo nachlastal, nažral a ještě jsme ho dovezli domů.

Ta rtuť! Že já blbec si na ni tenkrát nevzpoměl!

Očas koukám okolo, že mravenci se cítí být více tvůrci a unavený tvůrce by rád byl na chvilku mravencem.
Nedávno jsem na hřbitově četla úžasnej epitaf "Lidé žijí jakoby neměli umírat a umírají, jakoby nikdy nežili".
Ať už mravenec, nebo tvůrce, vždycky by po nás mělo zůstat něco, co se nedá prodat, zničit, spálit...prostě pěkná vzpomínka.

Jistý Mc.Veight za sebou také zanechal něco co se nedalo zapomenout, co stálo za to, a nezbejvalo, než to pak znova celý vystavět...