Nejhorší DEN

Můj milý deníčku,

mám za sebou jeden z nejhorších dnů svého života. Byl jsem dědovi na pohřbu a doteď vidím ten hrůzný pohled, kdy jsme pro kontrolu nahlédli do rakve, aby se nešaškovalo před cizím nebožtíkem (člověk dneska nemá jistotu v ničem). Naprosto strašný okamžik, kdy mi konečně došlo, že děda je opravdu pryč. Koukl jsem se snad na sekundu a mám to před očima doteď. Propadlá děsivá tvář, někdo mu vyndal zubní protézy, sinalý strhaný výraz, divná barva, prostě mrtvola. Teprve v tu chvíli jsem uvěřil, že si s ním už nikdy nebudu povídat, vyprávět mu o ženských, o své práci, o svých starostech, o svém životě. Už nikdy mi nebude ukazovat zahraduu, vinnou révu ošetřenou nějakou hroznou měděnkovatou chemií a prstě to, jak jsem jednou za měsíc až tři měsíce přijel, vždy mi šel k vrátkům odemknout, nikdy si na nic nenaříkal a vždy byl rád, že mne vidí, pohladil mne, opravdu ho zajímalo, co nového a jak žiju a věděl jsem, že chápe, co mu říkám .. to všechno je pryč. Už není.

Na hřbitově za městem, mezi poli s kukuřicí, taková malá obřadní "síň", kupy příbuznejch .. někteří si mě změřili s totálním despektem, že jsem, přišel v černejch manžestrákách a lihovou fixou přečerněnejch prestižích (hlavně ti křesťanší dogmatici z venkova) .. jiným to bylo jedno, konečně jsme se zase setkali celá rodina, mí milovaní rodiče mne málem ani nepozdravili, zato se matka běžela okamžitě objímat s nějakou pratetou a mne ignorovala (což je teda pro mne jedině dobře) a otec se bál se se mnou před ní pozdravit aby neměl průser .. prostě peklo ..

Dvě hodiny totálních nervů a depky, u rakve jsem brečel i když jsem si prokousl ret abych nedával najevo emoce .. byla to síla .. odešel mi hodně blízkej člověk, vlastně jeden z mála z rodiny, s kým jsem komunikoval .. je mi hodně smutno doteď ..

Havran, co předčítal řeč vypadal tak omšele a pohřebně jak by taky právě vylezl z hrobu .. potřepal mi soustrastně rukou, myl jsem si ji pak doma půl hodiny .. hrůza je, že to vůbec nebylo virtuální, ale děda tam mezi námi doopravdy ležel .. kupa věnců .. nesnesitelné písně, špatná aparatura .. odporní zřízenci, prostě pohřeb jak má být, žádný prefabrikát, bylo to takové nějaké velmi opravdové .. ještě se pak nedalo příjezdní cestou k hřbitovu odject, protože ji zatarasilo popelářské auto a z druhé strany kolona, která jela na další pohřeb.

Nějak tam na mne dejchlo, jak je to všechno marné, smutné a jak dědovi už pomřeli všichni příbuzní a známí, tak nás tam bylo snad jen dvacet, jen jeho děti a jejich rodiny a pár sousedů přišlo dát kytičku.

A tím to skončilo. Už ho nikdy v životě neuvidím. Pořád ho mám v hlavě. Vlastně vím i víceméně přesně co by mi na jakou větu odpověděl, jak by se zachoval, jak by se tvářil, co by mi vyprávěl. Zbylo po něm jen pár fotografií a za pár let to bude jako by nikdy nebyl. Bude žít v mých vzpomínkách, ale až umřu já, tak konec beze stopy. Celý život byl správňák, vždycky hrál, jak se má, byl nejspravedlivější ze spravedlivejch, prostě slušňák a charakter .. ne že by mu to bylo k něčemu dobrý, ale byl prostě ze starý školy.

Tak jsem tam tak koukal na rakev a bylo mi hodně smutno.

Hlavně si člověk uvědomí, že takhle skončí taky. Nikdo neví kdy, ale jediné jisté je, že to dopadne přesně takhle. Pořád nějaké starosti a pak najednou šlus. V podstatě bych byl hodně rád, pokud bych se vůbec dožil jeho věku. Tipuju, že já na rozdíl od něho už budu tvrdě senilní a navíc totálně sešlej a rozpadací .. o zdravý životosprávě, pečující manželce, zahrádce, kde bych stříhal stromky a o dílně, kde budu vyrábět ptáčkům budky s plechovou stříškou si totiž na rozdíl od něho mohu nechat jenom zdát a pořád jen musím honit penízky, abych poplatil vše co musím a vypadá to, že to tak bude až do mého konce.

Večer jsem měl takovou depku, že jsem šel rozehnat žal do dalšího z pražských nočních kubů. Zase na to padly nějaké peníze i když ne moc .. zase jsem byl za totálního burana .. fakt jsem si asi neměl brát to bílý tričko, na který mi přítelkyně vyšila polibek červenou nití .. ale to je fuk.

Nejstrašnější fuchtle s pětkama silikonama mi v Draling klubu v Kurevní ulici ve Smečkách vykládala, jak věří v posmrtný život a jak si ji za nehorázné peníze koupil na den a noc dědek ze španělska a jak se musela ožrat do bezvědomí aby si nic nepamatovala a pak ze sebe dva dny drhla smrad zatuchliny a bylo jí, jak by z ní zombík vysál všechnu energii .. a pak prý za další noc a den nabízel auto za 800 tis. a ona odmítla, protože to byl hnus (kecy .. samozřejmě .. už vidím charakterní děvku) ..

Ale aspoň pokec s nánou, co mi seděla na klíně, muchlala na mne svý kozy a mohl jsem si hrát s čím mne napadlo .. samozřejmě jen do okamžiku než dopila ten zasranej drink za 350 .. ale cucala ho snad dvě hodiny, takže ok a aspoň trocha toho tělesnýho tepla a rozptýlení i chlastu byla, jinak bych byl snad úplně na sračky ..

Je smutný, že moje milá je pořád ještě někde za horama a pořád ještě nejsme spolu, jinak by narkóza vyšla podstatně levněji .. místo toho mne obě mé přítelkyně konejší po telefonu a výsledek je, že mám ozářenou makovici hodinovejma telefonátama a jen je mi hůř, protože první půlhodinu mne litujou a druhou půlhodinu už na mne hrnou své průsery a strasti a nevím jak to dělají ale donekonečna mají obě nové a nové věci a starosti, kterými mne deptají a já jsem ten jediný na světě, kdo jim může pomoct, vyřešit to, být rytíř, obětovat se .. a když to tak počítám, tak nána v klubu co se tulí vyjde podstatně levněji než slušné dámy, které dají jednou za čas nebo vůvec ne a člověka týrají jak psa a nakonec na něj hodí všechny své starosti a kupu dětí ..

Jenže nána z klubu byla blbá a ty mé holky jsou alespoň jedna hravá a dětská a zajímavá a druhá zase realtivně chytrá a na sex .. co se týká obsahu makovice, tam je nabídka klubů velmi bídná ..

Ještě se tam se mnou chtěl prát nějakej anglickej hranol, že se mi jeho silikonka válí po klíně a jemu ne a že jsem mu anglicky řekl, že pokud neumí česky, tak se nedá nic dělat, že se to musí naučit, jinak jí na klín nedostane. Musela ho pak gorila ode dveří vyvést.


Jsem utahanej, otupělej, ale je mi jakš takš ..

Jsem hlavně rád, že jsem to ustál ..

Tohodle pohřbu jsem se bál už 10 let a den co den jsem se těch 10 let modlil, aby tu s námi byl děda do sta let ..

No tak zázraky se prostě nekonají, no ..

Ale bude se mi po něm hodně stýskat.





A jak snášíte pohřby vy ?

Pokud dokážeš dobře poradit, pomoci s problémem nebo jsi něco podobného zažil, pak dej svou radu.
Příspěvky se vkládají přes okno v dolní části obrazovky. Pokud tam okno není, pak je již diskuse uzavřena.

Snasim spatne. No aspon ze uz je po pohrbu. Tak mas tu moji uprimnou soustrast.

No, nejsem si jistej, jestli já budu po někom z příbuzenstva takhle upřímně smutnej. Nejspíš se mi jen uleví, že se už nemusím babrat s jejich blbostma, ale kdo ví.

Pohřby jsou pro mě noční můrou.

Jo jasně, můžeme se bavit o tom, jak se tím vzdává pocta mrtvému a je to poslední rozloučení s ním.

Před dvěma týdny jsem byla na pohřbu vzdálenému příbuznému. Žádná prokázaná nemoc, manželka ho prostě po návratu z práce našla ležet doma na podlaze...

Atmosféra pohřbu - děs. Už pohled na rakev dává jasně znát, že o někoho přicházíte definitivně.
Pak promluví nějaký "slintoň" (blízcí lidé málokdy na pohřbu pronesou řeč sami), který daného člověka ani neznal a předvede improvizaci s nepovedeně předstíranou účastí.
Po několika vybraných písničkách, přerývaných vzlyky, se "VIP" smuteční hosté přesunou k pohřební žranici. Potkáváte se tak s prapraneteří přes třetí koleno a spoustou dalších bytostí, které jste vlastně nikdy nepotkali a je klidně možné, že je neznal ani nebožtík.

Po celé téhle anabázi pak nějakou dobu přetrvává nepříjemný pocit s uvolněním, že už to aspoň máte za sebou.

Nás už se takovéto obřady pravděpodobně týkat nebudou. V rámci ekologických opatření se budou mrtvá těla v příštích desetiletích nikoliv pálit, nýbrž rozpouštět, pak se to regulérně vyčistí v čističkách a odvede do domácností jako pitná voda. Ale co, od toho nejhoršího se to očistí, nakonec se budeme koupat v kanálu všichni. Takže žádné rakve, aby se ušetřilo, tak bude všechno pouze virtuálně. Takže se aspoň nemusíme bát, že skončíme všichni stejně. My totiž zemřeme užiteční. Naše mrtvoly poslouží k pití, zalévaní, mytí, čištění... Není to skvělý pocit? Rakve a náhrobky budou jenom pro skutečné osobnosti, bohaté a úspěšné, kteří si pohřeb řádně zaplatí a tím se zaslouží o to, být zapsáni do historie. Takže na českých hřbitovech budoucnosti už budou pouze tak zvučná jména jako Vráclaw Hravell, Karrell Shvarcemberrk, Pettr Nečazz či Myrroslaw Kchallousseg (snad jsem je zkomolil dostatečně). Na světě je čím dál více lidí, tak si všichni nemohou dovolit takový luxus, jako je místečko v zemi na hřbitově.

Já našel svoji mámu mrtvou na zemi s hlavou v uhláku plus rozbitá tvář!Nepřeji to nikomu,ale máma by tady ještě byla,kdyby ji psychicky nezničila banda zločinců,kteří ji donutili podepsat prodej domu a já se to dověděl 3 dny před její smrtí!Poldové mi řekli ať si ji vezmu do garzonky,že se jí nic nestane!Dopadlo to takhle.Podal jsem trestní oznámení-odpověď od poldů je-že to mají dobře ošéfované-na soud už čekám rok!banda to má ošéfované,takže já prohraju soud a půjdu na ulici,takhle to chodí v demokracii?To kdybych věděl,tak jsem Chavlovi ten svazek klíčů vrazil do mozku!!!Nikdo mi nepomůže,všichni chtějí jen prachy,je mi na blití z tohoto režimu.Bolševik mě sral,ale jak rád bych chtěl jeho zákony zpět!!!

Já bych řekl, že zemřelý vždy definitivně zvítězí nad ostatními. Bohužel je to někdy pracné vítězství, ovšem lze to vždycky překonat. Nakonec zvítězíme každý, to je jediná životní jistota. Kdysi jsem šel průchodem Tomayerovy nemocnice v Praze navštívit svého tam se pozvolna rozpadajícího příbuzného, a fascinoval mne tam nápis v podzemním průchodu, kterým se přichází k vrátnici:

Zahoď důstojnost, a vytáhni šrajtofli.

Před vrátnicí mne napadli dva příslušníci havranů od konkurenčních společností, kteří sídlí v plechových kontejnerech hned za branou nemocnice, a vždy když někdo vchází a nebo vychází vyběhnou tak rychle, že se srazí čely, a jejich čelní náraz se částečně kompenzuje plastickým rázem jejich břich. Pohřebnictví, to je dneska jeden z nejlukrativnějších kšeftů. A kšeft musí běžet, kdyby fotr z truhly koukal. Kdysi jsem na jedné diskusi navrhoval, aby se vzhledem k úspoře dnes již nedostávajícího se místa pohřbívalo vestoje. Prostě by přijela vrtná souprava, a udělala do země díru o průměru rozteče ramen pohřbívaného, a pak by se to mohlo zasypat jěn několika lopatkami hlíny. Diskuse se pak rozhořela neobvyklým tempem, a nakonec si někdo stěžoval u outbutsmana. Starej Motejl už taky zvítězil. Někdo v diskusi tenkrát tvrdil, že se stížnosti na pohřbívání vestoje do telefonu srdečně smál....

Nejhorší jsou ty "strojené pohřby", kde nebožtík nemá moc silné zázemí, zato se však dostaví kupa příbuzných, kteří, jak tady někdo uvedl, se s ním prakticky nestýkali a byl jim cizí. S takových lidí je mi na blití. Tento nešvar jsem bohužel pozoroval u naší famílie docela často a naprosto vyhlášení jsou v tomto ti dogmatičtí "katolíci z dědiny" .. Mě by v životě nenapadlo jít na pohřeb někomu, s kým jsem vůbec nic nesdílel .. Já jsem před 5 lety absolovoval pohřeb strejdu, což byl jeden z velmi mála lidí z naší famílie, se kterým jsem si měl co říct .. Ve 48 letech se uchlastal - valil to do sebe už od mládí, a nakonec se mu pod vlivem dalších nepříznivých okolností (manželství a páce v prdeli) a zvýšeného příjmu chlastu sesral organismus .. A právě na tento pohřeb dojeli bratři od "manžela jeho ségry" - celkem jich je šest, nenažraný vesnický hovádka, z nichž některé by zaživa ani nepoznal, protože pro něj díky totálně odlišné nátuře byli všichni jen "vzduch". Na pietním aktu ovšem patřičně oháklí vyjadřovali falešnou sounáležitost - to mě opravd svrběly pěsti, ale nekonec jsem to přešel naprosto bez emocí - zachoval stejný postoj jako nebožtík - tedy totální ignoraci, která trvá dodnes.

Pohřby snáším špatně. Vrací se mi při nich vzpomínky z dětství. Umělé dýchání a snaha zachránit život první pomocí blízkému ale již mrtvému člověku, atd. Z dospělosti smrt rodičů. Když jsem zařizoval pohřeb tátovi, který umřel v nemocnici, úřednice vypsala úmrtní list omylem na moje jméno. Drsný zážitek taky byl, když jsem na sobě před zrcadlem doma zkoušel oblečení, které jsem měl odnést pohřebákům, aby tátovi oděv na pohřbu padl.

Rodiče jsem měl moc rád. Narodil jsem se, když už byli starší, tak mám v podstatě letmé vzpomínky z dětství pouze na jednu babičku, ostatní už tehdy nebyli. Trochu závidím lidem, kteří mají velké rodiny. Snažil jsem se o rodiče postarat, když byli nemocní, jak to šlo. Fatální nemoce jsou ale kruťárna, docela to lidi kolem poznamená. Člověk je v takových chvílích utahanej až na dřeň a stejně pomoct nemůže. Život není fér.

Upřímnou soustrast, Bloggere.

Ogilvy: To já bych byl pro ještě mnohem úspornější opatření a to je rozptyl. Je to krásná symbolika mého ateismu a nevíry v posmrtný život, toho, že smrtí definitivně všechno končí a nic po člověku nezůstane. Přál bych si, aby jednou vysypali můj popel někde v Českém krasu, kde to mám tolik rád, a místo pomníku mi stačí cedulka na jeskyňářském symbolickém cintoríně v lomu Mexiko. Pokud se najde někdo, kdo tam kvůli mně vleze, je to dostatečná známka toho, že jsem žil dobře.

* Dunn

To je smutné.

Zajímalo by mě, kterak ta mafie tvojí matku našla. To si mafie vyhlédla její dům a pak jí o něj připravila, ačkoliv žádný prodej by jinak nebyl plánován? Nebo naopak matka dům prodávala a vybrala si špatného kupce (tohle mě zajímá, protože v dohledné době budeme jistou nemovitost prodávat)?

Jenom doufám, že jsem se tě nějak nedotkl.

To Roman:Máma dům neprodávala,byl vytvořen problém,dlužila 4000kč za vyřizování dědictví po manželovi,poté si od té advokátky vzal informace o dluhu jiný advokát a dluh uhradil-nevím proč-snad aby měl volné ruce.Pak se začaly dít věci!Já jezdil za mámou dopoledne-jindy to nešlo.Oni tam jezdili večer a řekli mámě,že to za ní zaplatí,aby jim to podepsala,no a máma byla naivní,tak podepsala v domění toho dluhu!O prodeji domu nebyla nikdy řeč!Vzali ji veškerou hotovost 29000kč a občanku.Pak -co je divné ji občanku přivezli a odvezli mámu zřejmě na katastr podepsat papíry!!!Pak už to měli v kapse a na netu prodávají dům za 1mil.300tisíc!Údajně jim ho máma prodala za 300tisíc!Věřil by někdo tomu,že si 70-letá paní prodá dům nad hlavou a půjde na ulici?!Nehledě na to,že já jsem věděl o každé koruně mámy a pomáhal jsem jí se vším.Mluvila se mnou o tom,až tady nebude abych si domek opravil a dožil tam!Mluvil by takhle někdo,kdo chce prodat dům?Po dotazu,co podepsala,řekla,že neví a že se bojí o život,tak podepsala a že stejně nevidí a brýle nemá,což jsem věděl,že si nic nemohla přečíst.Byl jsem hned na policii,ale raději to nebudu tady psát.Teď čekám rok na soud a mám informace,že dopadnu špatně!Celý svět si myslí,jak pravdoláskové udělali demokracii v komoušské zemi.Udělali jen stát pro mafie celého východu!Tohle se ale za bolševika stát nemohlo!!!Jsem zhnusen z této země,být mladší,tak mizím do světa.Je to na dlouhé povídání a hlavně se divím,co lidi tady volí a nechají si strašně srát na hlavu!!!Naše děti budou jednou litovat,že se tady narodily!Toto není první případ v našem městě a ta banda byla i v tv-nic se neděje!Hodili to na bílého koně a těžko jim to budu dokazovat.Jejich právník to ví jak to je a přesto je obhajuje!Nevěřím už nikomu!Psal jsem maily do prahy na policii,do televize,zatím všichni vědí,že to tady nefunguje po prání stránce,tak na to asi kašlou!Zatím to stačí,abys věděl o co jde!

Jo a ještě,tohle je jen banda čtyř ksindlů-autíčkářů,kterým došly prachy,ale ti advokáti okolo toho budou mít na tom podíl taky a to se špatně bojuje proti justiční mafii!Zruinují i mně a budu na ulici-toho se bojím!

Dunn : tak to je hodně drsný .. vzhledem k tomu, že jsem nedávno viděl případ paní, která přišla o byt, že ručila synovi a ten si půjčil 300 tis a jednous e zpozdil s jednou splátkou o 4 dny a eníze se mu vrátily s tím, že už je pozdě a ve výdledku ručitelce zabavili byt, prodali ho za milión a půl a ještě po chlapíkovi chtějí doplatek 290 tis. do deseti dnů, jinak to zase znovu naroste astronomickým tempem. A právně neprůstřelný. nevěřil bych tomu, kdybych to neviděl.

Tady je zlý úmysl jasný na první prohled a kdo jiný to má zastavit, když ne stát. jenže tenhle stát na lidi kašle !! Z toho přece nic nekouká zachraňovat nějaké lidi, kteřé jsou na dně a řešit, že je někdo křivák a okrádá podle zákona a má mafiánské metody.

Tenhle stát tu pro lidi rozhodně není !! Mafie mu vyhovují. Alespoň se ovce zaneprázdní a nemají čas na nic jiného. V ohrožení jsou totiž všichni. Stačí jeden podpis.

To se hne teprve, až někdo začne střílet politiky, soudce a policajty jako se na Slovensku střílej problémový sousedi. Lepší zmizet do ciziny.

Posílám upřímnou soustrast všem, kteří někoho ztratili. GL

Blogger: A kam se poděly peníze za byt, když ani dluh tím nebyl narovnán??

Blogger-Přesně tak to je a takhle dopadnu asi i já!Jedou v tom advokáti a to je průser.Policajti maji svázané ruce,schválně čpatně udělané zákony!Jak ještě dlouho potrvá tohle svinstvo?Svět to nevidí?
Chce to novou revoluci,ale lidi jsou ve strachu tak jako za Stalina a Beriji!A vím,že stovky lidí zasáhlo tohle svinstvo,které nikdo neřeší!!Co mám dělat?Vzít zákon do pazourů?Ještě počkám,pak se uvidí.

Petr: tady jde selská lkogika stranou. Je napsaná smlouva a podrobné podmínky jsou v nějakých dodatcích a malým písmem a z toho vyplývá, že za 4 měsíce po pozdě uhrazené a vrácené splátce vznikne ze 300 tis. dluh 1,6 milónu a nedá se s tím nic dělat. Tomuhle v hodně mírnějším provedení se říkalo Lichva .. ale pro to co vidím dnes se nehodí jiné slovo než zločin se souhlasem státu. Prostě právníci krást smějí. Asi dobře lobbují. Stačí si vybrat starého člověka, kterému patří něco co chceš a který je důvěřivý nebo nabízet nebankovní "půjčku" jeho vnukům a před něj postavit, že přece o nic nejde ať dělá ručitele, že to je v rodině.

Každej čeká, že tady půjde věřiteli jen o to, aby dostal peníze plus úrok, jenže tady jde o něco úplně jiného. Čeká se na jakýkoliv skluz a ve smlouvě je to ošetřené tak, aby pak už zaplatit bez extrémních penále nešlo. Prostě šílenost. Fakt si nevymejšlím. Právníci dnes mohou všechno. A kdo něco podepíše na katastru, tak to je pak úplně vymalováno.

Dunn: s tou občankou co jí vzali tvý mamce je jasný, že ty listiny ověřili bez ní na základě občanky na první poště. Když jsem viděl, jak tam fungujou úřednice, tak ty by ověřily i trus. Už to nejsou jen advokáti, dnes ověřuje každá pošta všechno. Jinak držím palce, ale asi by to chtělo napsat přímo Johnovi a ombusdmanovi (stěžovat si na policajty a soudy) a pokud bys snad chtěl povraždit ty gaunery, tak se obávám, že oni s tím musí počítaj a možná, že to udělají první. Takže buď na sebe opatrnej.

Dnešní právníci jsou všehoschopné svině. Poměry se blíží americe. Teď jsem měl kolegu, který se rozváděl, a zjistil, že jeho právník pracuje současně pro něho a proti němu pro jeho bývalou manželku. Běžné jsou případy, kdy sociální správa je příbuzensky napojena na soud v místě a exekutory, kteří jsou zase příbuzensky napojeni na realitní kanceláře, které z případů exekucí a za babku zabaveného a predaného majetku to co sami nepotřebují, prodávají v aukcích. Celý je to desetiletí perfektně fungující v podstaě pirátský systém. Ovšem na to, střílet to ajko králíky, na to už je dnes, kdy je to v podstatě oficiální státní mafie, dost pozdě. Zde už nastupuje jedině irácké řešení, a to soukromý zainteresovaný aktivista ověšený trhavinami, který na centrále právnické firmy s úsměvem stiskne tlačítko, načež jim tam vybourá pět pater, a všechno spadne do sklepa. Kdysi to dost amatérsky proved Mc. Veight v Oklahomě. S půl tunou amoného ledku v dodávce jim shodil nějaký teskobarák s kancelářemi místní správy. Nakonec z něj udělali blázna, a popravili ho injekcí...

Blogger-Díky za soucítění,ale myslím si,že když je někdo slušný a celý život jen maká,tak v této společnosti je vyřízen a to je můj případ!Vím,co bych měl udělat,ale musí na to být odvaha a žaludek!Zaplést se i s nějakou mafií není žádné terno,pořád a do smrti tě mají v hrsti!Myslel jsem vzteky i na nejzoufalejší pomstu,ale ještě musím počkat,pokud to přežiju nějaký pátek.Moje největší noční můra je natržený konečník od Deža v kriminále,kdybych něco zvoral!
Ogilvy-Naprostá pravda o advokátech a to je největší problém i v mém případě!
Mít tak tu odvahu jako ten pán v Blavě!

Dunn: střelba není nejšťastnější nápad. Jednak proto, že tihle mají na své straně profesionály, na kterých během bezhlavé sebevražedné akce nejspíše vyhoříte a za druhé, cokoli udělá dnes střelec, notabene legální držitel ZP, dosti zásadním způsobem ovlivňuje celou střeleckou obec.

Kdybyste věděli, co za šílenství se momentálně děje na Slovensku, bylo by Vám z toho zle. A to nemluvím o tom, že to zasahuje i k nám. Nevěří tomu ani spousta střelců, ale nás všechny, kteří legálně "drží střelnou zbraň" to částečně posunulo opět blíže k hranici možného odevzdání, zestátnění, či podobné radosti.

Tím nechci snižovat to, co Vás potkalo. Upřímně je to hrozné a pro mě téměř nepředstavitelné. Sám bych asi také nechtěl reagovat jinak, jenže by to opravdu chtělo něco, co skutečně selektivně a přesně zasáhne ty, kteří za to mohou.

S.Ogilvy: u nás se kdysi stalo něco podobného, ale v mnohem menším, českém, měřítku. Jeden chlapík, možná to byl bývalý zaměstnanec podniku Synthesia Pardubice se takto odpálil s 5-ti kg Se/mte/xu v atriu lázní v Jeseníku. Akorát to tam bylo zrovna v rekonstrukci, tak tam zařval sám.
Můj názor na to celé je ten, že každý, kdo by chtěl dobrovolně sejít ze světa, by si měl ve svém okolí vybrat "nejoblíbenějšího" politika a toho vzít do pekel s sebou.

to Roman:
nejlepší způsob jak ohlídat svoji investici, tedy ve vašem případě tu nemovitost, je notářský zápis, uložení peněž protistrany do notářské úschovy a vázání jejich poukázání na váš účet se zápisem do katastru nemovitostí. Také není od věci, aby při sepsání notářské smlouvy u toho byla přítomna a tuto smlouvu četla i osoba, která není min. v přímé příbuzenské posloupnosti. Notář je sice autorita, ale jistota je jistota.

A raději doporučuji prodej bez realitky. U řady jsou jejich právníci naprosto k ničemu, laik má více znalostí než oni. Jenom vás oberou o peníze za nulové služby. Hlavně vše písemně a minimálně třikrát pročíst před podpisem. Pokud jakákoliv nejasnost, nelitovat peněz a konzultovat s nezainteresovaným právníkem. Něco to stojí, ale v případě větší investice se to rozhodně vyplatí.

"Já bych řekl, že zemřelý vždy definitivně zvítězí nad ostatními."

To je velmi hluboka a (zel?) spravna myslenka... Klobouk dolu.

Wossoba-Z našeho pohledu se zdá,že mrtvý zvítězí-z pohledu toho mrtvého to na jiném světě může být těžká prohra!Co my víme o druhé straně?

Ogilvy - V tom baráku měli přeci jen kancliky federálové a i když milýho nilýho bejvalýho vojáka zabili, tak dali interně příkaz nechovat se příště jak vzteklí psi. (což byl důvod, proč to udělal), nicméně kolem úřadu se objevily betonové bloky, takže se tam nedá zajet.

Zajímavá na tohle téma knížka Regtime, ale taky to s hrdinou nepodalo nijak skvěle.

http://www.youtube.com/watch?v=4w0hHxrj7do

Ja sem pomerne hluboce presvedcenej, ze zadna druha strana neni. Samozrejme je to jen moje presvedceni ktere nikomu nevnucuji. Nachazim v lidskem mysleni takove dve mylna, byt prirozena schemata. Jednak ze zivot ma (nebo ma mit) nejaky smysl a pak ze po smrti neco je :).

Vysvetluji si to prostou naucenou zkusenosti. Svet a priroda je postavena tak ze v ni prakticky vsechno ma svoje misto a smysl, rekneme treba na zaklade termodynamickych zakonu, ovsem lidske vedomi premysleni o sobe je jen jakysi odpadek evolucne vyvinuteho relativne kvalitniho mozku jako je napr fotoaparat zn. Olympus odpadem vyvoje lekarske optiky:).

Ad 2. Vzdycky je po necem neco dalsiho :) Po pul druhe trictvrte na tri, po strede ctvrtek. Dokud clovek zije, porad neco dalsiho je. Neni prilis v silach bezne abstrakce predstavit si ze najednou navzdy neni nic, stejne jako neni v silach cloveka si predstavit paty rozmer. Daleko prirozenejsi je posmrtny zivot, i kdyz samo to souslovi zni jako mokry ohen, vonave hovno a drevene sklo...

Kdybych někdy musel zafungovat jako osamělý technicky vybavený aktivista, stal bych se před svou atomizací jedním z velmi perspektivních zákazníků té instituce. Vždycky se mně totiž příčilo stejně kosit někoho krátkou dávkou přes psací stůl, jako tahat někam deset kilo R/DX před vrátnici....

Dunne, smutné je, že ti dnes každý mladý hlupáček osvětlí jak je to tu supr, jak si to "socky zaslouží" a že ses určitě komanč a vymejšlíš si a že tu nikdy lepší společenský systém nebyl.

Já myslím že tato chamrad by se už dávno měla prostě věšet za nohy na lampy, polejvat benálem a pomalu upalovat...osobně bych pro střílení nebyl. Zmrdy odchytiti, a týden hezky někde mučit ve sklepě a teprve pak promyšleně a brutálně utratit (za podobné zlo, jako je ničení důvěřivých a slušných lidí si nic jiného nezaslouží).

Blogere, já mám za sebou letos jeden pohřeb člověka kerej mne prakticky vychoval, a s tím co se v tomto státě starým lidem děje je fakt nejlíp být mrtvej. Tvrdé ale je to přesně tak, a bude ještě hůř.

Jinak - zrození je strast, nemoc je strast, stáří je strast. Tak to prostě v životě je.


(aby mohlo projít, zcenzuroval, vyčistil a text upravil Blogger)