O STÁRNUTÍ ..

Ach jo .. byl jsem dnes seřídit PC v hospě, kam chodím vždy jednou za rok. Pracuje tam moje favoritka, strašně sexy slovanská kráska, má nádherně veliké oči, pod úplně dokonalým úhlem jak animovaná postavička, prostě nádherná tvář, navíc všechno velký a pěkný a pevný a každej rok se na ní těším až ji zase uvidím.

Hospodská ví, že se mi holka líbí, tak mi ji vždy přidělí k ruce, holčina mi kouká těma ohromnejma kukadlama do očí a pěkně zblízka a nechá se rok co rok proškolit ve stejnejch věcech a k tomu dostanu knedlo zélo vepřo s dvojnásobnou porcí masa, pivko a bechera a prostě jsou na mne hodný.

V podstatě se tam vždycky těším, jen kdyby to nebylo na druhým konci Prahy.

Dnes jsem tam byl zas.

Všechno proběhlo v podstatě jako vždycky. Jenže..

Moje nejoblíbenější favoritka mi zestárla. Byla jak odkvetlá pampeliška. Z té tváře zbyly už jen ty oči. Do toho měla opar. Do toho za rohem se servírkou nadávala na chlapy jaký jsou to svině. Do toho vyplynulo, že se s ní někdo zřejmě rozešel. Do toho byla mírně cinklá a mírně vulgární a vyzývavá a já mám radši plaché laně než vulgárky vtipkující o sexu před kupou lidí.

A hospodská zestárla za poslední rok snad o 20 let. Připadalo mi, jak by ji někdo posypal něčím, co jí rozpustilo postavu i tvář na beztvarou houbu. Vyjeveně jsem na ni zíral, na její bezradnost, až mi jí bylo líto. Personál ji tam musí obírat strašně, vůbec to nemá pod kontrolou.

Přitom před rokem to byla metrnice ženská a teď vypadá, jak by prodělala roztroušenou sklerózu nebo tak něco, prostě troska.

Tak jsem na to vyjeveně zíral.

Do toho tam přišla nějaká bába objednat luxusní selónek pro 15 hostů s tím, že jí umřel manžel. "65, to měl přece ještě čas, ne ?" A brečela tam na celé kolo. Depka jako blázen. Pak jsem dostal jídlo plné cibule a teď je mi pěkně blbě i když jsem z toho většinu vybral.

Nedostat toho Bechera, tak jsem to nerozdejchal.

Nepomohlo ani to, že mne best servírka celý odpoledne hladila po myši a snažila se na mne sexy smát. Zjistil jsem, že se jí rýsuje druhá brada. Ach jo.

Na co já se budu zase rok těšit ??

Pokud dokážeš dobře poradit, pomoci s problémem nebo jsi něco podobného zažil, pak dej svou radu.
Příspěvky se vkládají přes okno v dolní části obrazovky. Pokud tam okno není, pak je již diskuse uzavřena.

Proc to resis,pust si porno,to nestarne.

Tak to chodí. V podstatě mám také klienty, které vidím jednou za měsíc, někdy jednou za půl roku, někdy i míň, už 8 roků v kuse a někdy se nestačím divit. Jak se třeba ze zdravého pojišťováka, které byl vždycky slyšet na celou poštu, stane kvůli zákeřné nemoci jenom stín původního člověka, připomínající třeba zpěváka Černocha krátce před smrtí... Nebo všechny ty krásné svobodné holky, které měly přes 20 a prodávaly v butiku a teď mají přes 30, dvě děti a všechny ty frustrace a probdělé noci a rozvod vepsané ve tváři.
A nejhorší jsou ti, co už nikdy nepřijdou.

Taky jednu takovou znam.... Doktor ji rekl at zhubne, zhubla a zestarla o 15 let.. Ten tuk co mela pod kuzi ji omlazoval...

Z toho si nic nedělej, Bloggere. To je věkem. Kolem 40ti každý začne řešit smrtelnost a stárnutí, a to i přes to, že má sám ještě spoustu času a sil. To je prostě přirozené. Kdo si ve 40 těchhle věcí nevšímá, ten vývojově zamrznul v postadolescentním období, ikdyž je to těžké v dnešní době kultu mládí a infantility, kdy se matky snaží ve 40ti oblékat stejně jako jejich 20leté dcery a stresují se, že nemají jejich postavičku a otcové shánějí milenky ve věku jejich dcer.
Každý věk má to svoje, jen dnes se ti společnost snaží vnutit, že kdo není mladý, nebo si na mlaďocha aspoň nehraje je úplně out. Prostě pakárna.

Blogere, zřejmě nastalo to, čeho jsem se obával nejvíce. Delší dobu se bojím, kdy to odpočinkové čtení skončí. Je mi jasné, že člověk po tak dlouhé době částečně vyhoří, přijde depka, spojená s problémy v rodině apod. Škoda. Takových lidí, kteří dokáží popsat běžný život některých z nás stejným způsobem jako Ty, moc není. Kolikrát jsem si říkal, zda to popisované je Tvůj reálný život, nebo jen popsaný sen. Většinou jsem si říkal, že je to můj život, Tebou báječně, čtivě popsaný.
A neumíš si představit ten relax, když přijdeš večer domů a pročítáš polemiku Tvojí s Ogilvym na živočišné téma. No nic. Domnívám se, že Tě chápu.

Pokud Ti mohu doporučit- vyřeš/alespoň částečně/ rodinu, relaxuj a až Ti přijde že Ti něco chybí, vrať se.
Budu čekat a myslím, že nebudu sám. Zdar